„Nikdy to nemužeš vedet s jistotou, ale vždycky si mužeš predstavit štastný konec. Co myslíš, že se stane potom, co te pronásledují kamiony?“ „To nevím,“ rekl Pavlík. Lámal si nad tím hlavu, ale na nic neprišel. „Já taky nevím,“ rekla babicka, „ale umím si predstavit, že zjistíš, že kamiony te neprejedou, ale jen prijedou blízko k tobe a možná ti budou chtít neco dát. Co by ti tak mohli chtít dát?“ Pavlíka ta myšlenka nadchla: „Nejakou skvelou hokejku!“